Kluci od JQproducts říkají: „Je jedno, jesli baštíte stejné cereálie jako Batman. Pokud máte špatné pneumatiky a špatně nastavené tlumiče, NEMŮŽETE vyhrát!“. Jinak řečeno, tlumiče, resp. celý systém tlumení, a správná volba pneumatik jsou dvě nejdůležitější věci, které se promítají na chování podvozku. Úprava veškerých dalších parametrů už dokáže jen ovlivnit pocit z jízdy a lépe přizpůsobit auto vašemu jezdeckému stylu a konkrétní trati. Špatně nastavené tlumení = problémy, velké problémy.Konstrukce jednoduchého tlumiče používaného v RC modelech je znázorněna na obrázku.
Pár slov ke konstrukci. Tlumiče používané u měřítka 1:8 (a větších) mívají v horní části těsnění, které současně funguje jako vzduchová kapsa (vzduch je v prostoru mezi tesněním a uzávěrem tlumiče). Dlouho jsem přemýšlel k čemu tam ona cíleně umístěná vzduchová „bublina“ vlastně je. Co jsem se dočetl, tak plní funkci jakéhosi kompenzátoru tlaku, kdy se při stlačování tlumiče zvyšuje tlak oleje nad pístem (olej protéká pístem jen co mu otvory v něm dovolí), a jelikož je kapalina nestlačitelná, dojde ke stlačování vzduchu v oné kapse. Výsledkem je tlumení kombinací olej-vzduch, které se dokáže rychleji a citlivěji vypořádat s drobnějšími výchylkami tlumiče. To, že po stlačení tlumiče dojde k jeho částečnému samovolnému vysunutí je do jisté míry normální – říká se tomu Rebound a panuje celkem velká neshoda v tom, zda je to jev dobrý nebo špatný. Obvykle se tlumiče nastavují tak, aby se po úplném stlačení vysunuly cca do poloviny. Více „Reboundu“ poskytne více trakce a auto lépe skáče i doskakuje. Někteří jezdci dávají ale přednost tzv. mrtvým tlumičům, které se po stlačení samovolně nevysunou.
POZOR! Přítomnost vzduchu mezi těsněním tlumiče a pístem je nežádoucí, protože při práci tlumiče dojde k „našlehání“ oleje a tlumič tak výrazně mění své tlumící schopnosti!
Na nastavení celého systému odpružení a tlumení podvozku má vliv celá řada věcí – viskozita použitého oleje, počet a průměr děr v pístech, tuhost pružin a samozřejmě také montážní body (umístění) tlumičů mezi věží (parohy) a rameny. Správnému nastavení odpružení je nutné věnovat co možná nejvíce času. Určitě se nevyhnete hodinám i celým dnům testování.
Jaký je správný postup nastavení tlumičů?
Říká se, a je to určitě pravda, že začít se má s nějakým „univerzálním“ nastavením. To je obvykle takové, jaké najdete v manuálu ke svému podvozku. Třeba písty s dírami v průměru
1.3mm, olej o hustotě
40wt (cca
400cps – podle značky), středně tvrdé pružiny a tlumiče namontované do pozice jako na obrázcích v manuálu
.
Postup ladění by se měl provádět v pořadí:
Nutno brát zřetel na to, že radikální změna pozice tlumičů na věži výrazně mění i nároky na ostatní parametry (čím tlumiče více leží, tím tužší pružiny a hustější olej se musí použít).
Nezbytné je zkoušet veškerá nastavení samostatně. Tj. nejprve najít nejlepší pružiny, následně nejlepší písty, nejlepší olej atd. Vždy daný parametr nastavit tak, aby se auto chovalo co nejlépe (dobrým ukazatelem je čas na kolo). Pokud se chování podvozku začne zlepšovat není dobré hned od zkoušení upustit. Naopak je dobré pokračovat až do opětovného zhoršení vlastností. Lépe se pak vybere nejvhodnější varianta.
Jakmile se podaří najít dobré nastavení, je vyhráno. Je totiž pravidlem, že nastavení jednoho konkrétního podvozku se provede jen jednou a pro různé tratě se přizpůsobuje jen velice střídmě. Volba pružin, pístů a pozic tlumičů bývá často pro různé trati naprosto stejná. Někdy se mění jen olej, jehož viskozita se s teplotou mění. Pokud je příliš chladno, volí se olej o 5wt řidší a naopak, pokud je extrémně teplo, volí se o 5wt hustější. Hustější olej se používá i v případě povrchů s vysokou trakcí a naopak řidší v případě kluzkých tratí.
Stává se, že se daří najít perfektní setup pro konkrétní trať, který ale na jiné trati zrovna neexceluje. Jde hlavně o případy, kdy je auto perfektně naladěné na menší skoky, ale dostává se do problému při dopadu z velkých skoků, které se nepovede precizně doskočit – auto se často převrací tzv. „na budku“ po odrazu od země. Tento jen se eliminuje použitím pístů s o 0.1mm menšími otvory. Daní za to mou být zhoršené vlastnosti na menších skocích. To je možné zase poladit rozšířením děr o .05mm nebo kompromisem – rozšířením poloviny děr v pístu o .1mm.
Možnosti ladění tlumičů jsou OBROVSKÉ – stay tuned 
.
Taky jsem přemýšlel k čemu je ta vzduchová kapsa ale nakonec mi to došlo. Jelikož oska tlumiče je v podstatě těleso ponořené do kapaliny, vytlačí stejné množství kapaliny jako je objem ponořené části tělesa (osky). A ta kapsa je tam práve proto, aby kompenzovala nárůst kapaliny kterou vytlačí oska když zajede do tlumiče. Já třeba utahuju víko tlumiče se zajetým pístem až na doraz a utahuju pomalu aby stačil utíkat přebytečný olej.
Hurá. No vida. Je to úplně jasné, ale vůbec mě to nenapadlo
. Perfektní. Díky!