Nastavení podvozku XI. (spojovačky)

V podstatě každý podvozek 1:8 disponuje nastavitelnými horními spojovačkami, u nichž je možné měnit délku a místo uchycení (místem uchycení se ovlivní i jejich úhel). Je dobré si pamatovat, že pokud má podvozek nastavitelné spojovačky na přední i zadní nápravě, je více než vhodné mít je nastavené co možná nejpodobněji. Pokud budou v nastavení velké rozdíly, budou se nápravy chovat velmi nevyrovnaně a auto se bude prát samo se sebou.

Obecné vlastnosti

Delší spojovačky dělají podvozek klidnějším a dávají mu více trakce. Uchycením spojovaček co nejvíce DO tlumičových věží podvozek stabilizujeme. Zvýšení uchycení spojovaček na věžích má podobný efekt, ale v tomto případě je výsledkem lepší trakce.

Kratší spojovačky dělají podvozek citlivějším a hlavně výrazně lepším a rychlejším na výjezdu ze zatáčky. Podvozek má na výjezdu mnohem více trakce, kterou ale velmi náhle ztrácí což může mít za následek přetočení. Takové auto není lehké ovládat. Snížení uchycení spojovaček na věžích má podobný efekt jako jejich zkrácení. Auto se stává citlivějším na ovládání a snižuje se trakce.

Přední spojovačky

Změna nastavení předních spojovaček ovlivňuje zatáčení, citlivost na řízení a trakci přední části.

Delší spojovačky podvozek sklidňují a zvyšují trakci. Kratší spojovačky zvyšují citlivost řízení a tím i rychlost změny směru jízdy.

Snížení spojovaček na věži zlepší nástup do zatáčky, ale může mít za následek i snadnější převracení auta. Zvýšení spojovaček na věži podvozek stabilizuje ale zhoršuje nástup do zatáčky.

Prodloužení nebo zkrácení spojovačky ve věži nebo v Hubu má efekt podobný. Čím více je spojovačka utopená ve věži, tím je auto stabilnější a konzistentnější. Čím více je spojovačka ven z věže, tím více nelineárně a nekonzistentně se auto chová a to i přesto že délka spojovačky i její úhel zůstává stejný (posouvá se i uchycení v Hubu). Pozn.: Nelinearitou je v tomto případě myšleno, že se auto chová rozdílně např. při různých rychlostech. Spojovačky posunuté ven z věže snižují trakci. Pokud se změní délka spojovačky změnou uchycení v Hubu, bude auto více konzistentní a efekt změny bude znatelnější.

Zadní spojovačky

Nastavení zadních spojovaček je kritičtější než nastavení těch předních. Zadní spojovačky rozhodují o tom, kolik trakce záď auta má a jak snadno klouže v zatáčce.

Snížení spojovačky (zkrácení) na věži zlepší zatáčení, protože zadek bude v zatáčce více klouzat. Auto bude taky násobně lepší při akceleraci ze zatáčky. Zvýšení (prodloužení) spojovačky na věži zvýší trakci a tím i „zhorší“ zatáčení (ve smyslu, že zadek neukluzuje).

Snížení celé spojovačky (na vnitřní i vnější straně) zvyšuje trakci a auto si zachovává schopnost lépe zatáčet což je rozdíl proti prodloužení spojovačky.

Dlouhé zadní spojovačky dělají auto stabilnějším a zhoršují zatáčení. Auto se chová předvídatelněji a je snažší ho ovládat. Krátké spojovačky zlepšují zatáčení a auto může budit pocit lepší trakce, kterou ale náhle ztrácí – chová se nepředvídatelně.

Čím více jsou zadní spojovačky utopené ve věži, tím je auto stabilnější a konzistentnější. Čím více jsou spojovačky ven z věže, tím více je auto nekonzistentní a nelineární.

Delší spojovačky, ať už prodloužené uchycením ve věži nebo v Hubu, zlepšují trakci a zhoršují řízení – auto je stabilnější. Kratší spojovačky zlepšují řízení (obzvláště při nájezdu do zatáčky a v průběhu zatáčky), a auto násobně lépe akceleruje.

Zdroj: JQproducts